církevní
[ciːrkevňiː]
přídavné jméno
vztahující se k církvi • určený pro potřeby církve • patřící církvi:
církevní hodnostář
církevní obřad
církevní svátky
církevní sňatek uzavřený před představitelem církve
církevní škola zřizovaná církví
nekritické přijímání církevních dogmat
□ církevní kalendář
soupis významných církevních událostí a slavností v průběhu roku, včetně liturgických svátků
□ církevní právo právo
souhrn právních norem upravujících vnitřní život a vnější vztahy církví a náboženských společností
□ církevní rok
sled církevních svátků a časových období během roku připomínajících život a skutky Ježíše Krista a svatých
□ církevní slovanština
bohoslužebný slovanský jazyk pravoslavné a řeckokatolické církve, který se vyvinul ze staroslověnštiny
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ciːrkevňiː]
přídavné jméno
vztahující se k církvi • určený pro potřeby církve • patřící církvi:
církevní hodnostář
církevní obřad
církevní svátky
církevní sňatek uzavřený před představitelem církve
církevní škola zřizovaná církví
nekritické přijímání církevních dogmat
□ církevní kalendář
soupis významných církevních událostí a slavností v průběhu roku, včetně liturgických svátků
□ církevní právo právo
souhrn právních norem upravujících vnitřní život a vnější vztahy církví a náboženských společností
□ církevní rok
sled církevních svátků a časových období během roku připomínajících život a skutky Ježíše Krista a svatých
□ církevní slovanština
bohoslužebný slovanský jazyk pravoslavné a řeckokatolické církve, který se vyvinul ze staroslověnštiny
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)